Ivo Marták
Narodil se na podzim ve znamení Panny. Na otázku, jaký je, odpovídá, že to ještě neví: pořád se poznává. Ale ví, jaký není, a to mu dost pomáhá. Za herce se tak úplně nepovažuje, nikdy ho nenapadlo, že by hercem být mohl, ale ve výsledku je rád, že tu práci může dělat a moc ho baví. Ve svém životě si vyzkoušel spoustu nedivadelních profesí: skladník v mrazírnách, „háčkař“ na Nové Huti, pracoval v dole atd. Divadlo ho začalo zajímat na základě vyprávění jedné paní ve vlaku, což by byla ovšem dlouhá historka. Pak už to vzalo rychlý spád: dostal se na lidovou školu umění, hrál v Obvodním kulturním středisku, studoval i soukromou hereckou školu Mileny Asmanové a poté byl vybrán ředitelkou Jarmilou Hájkovou do našeho divadla (1998). Na jeden rok si ještě odskočil do angažmá v Divadle Radost, ale po roce se zase vrátil. Kdyby si měl něco přát, tak aby byl ve světě klid a mír a aby lidé zase našli zdravý rozum. Kdyby mohl mít nějakou superschopnost, pak by si přál moci být neviditelný.